Arboretum

Hamzův park a arboretum nesou jméno po svém zakladateli, lékaři a dendrologovi, prof. MUDr. Františku Hamzovi. Jeho cílem bylo zasadit nově budouvanou léčebnu do přírodně krajinářského parku a zpříjemnit tak svým pacientům pobyt. Park chtěl zároveň využít i k terapii a vzdělávání. V tomto duchu funguje park i arboretum dodnes.

Hamzův park a arboretum

Park nese jméno po svém zakladateli, lékaři a dendrologovi, prof. MUDr. Františku Hamzovi. Přečtěme si, co o něm píše botanik Václav Větvička, který Hamzův park srovnává s parkem průhonickým:

Když před více než 130 lety přišel JUDr. Arnošt Emanuel Silva Tarouca do Průhonic, začal vedle přestavby zámku rozvíjet i svou vizi přírodně krajinářského parku; anglického, se dříve říkávalo, protože tehdejší tvůrci parku se shlédli v anglické, kulturní, zemědělské krajině. Byl to, jak se zdá, hlavní cíl jeho snažení a z jeho nápadů a práce těžíme dodnes. Průhonický park je dokonce zařazen mezi památky světového kulturního dědictví.

Když více než před sto lety přišel do Luže Dr. František Hamza (rodák ze mlýna na Jankovském potoce nedaleko Želiva), využil mimořádné polohy, příznivé nadmořské výšky a zcela čistého prostředí tohoto místa k založení pravděpodobně prvního léčebného ústavu pro tuberkulosní a skrofulosní děti v Evropě. Příjemného prostředí využíval především k terapii, léčení stravou, pohybem, pobytem na čistém vzduchu a slunci v pískových koupelích. Od roku 1901 také vedle stavby prvních budov léčebného ústavu rozvíjel i svou vizi: zasadit léčebné zařízení právě do přírodně krajinářského parku a zpříjemnit tak svým pacientům pobyt a léčbu, ba co víc – využít park k terapii, jako jednu z léčebných metod. Ostatně přírodní prostředí průmyslem nezatížené okolní krajiny bylo také jedním z Hamzových impulsů při výběru místa. Dal zde vysadit hájky (modřínové, březové), ve kterých, jako první na světě, nechal vyučovat dlouhodobě nemocné děti pod širým nebem. Kolem prvních léčebních pavilónů byly vysazeny rozmanité dřeviny ve stylu lesoparků, cesty v areálu osazeny alejemi.

Oba pánové (Tarouca i Hamza) měli šťastnou ruku při volbě svých nejdůležitějších pomocníků, zahradníků – alespoň pokud jde o oba parky. Stejně šťastnou ji měli i při výběru dřevin. Zatímco Průhonický park byl prestižní záležitostí a měl možnosti výběru dřevin téměř neomezené, byl park pod Košumberkem odkázán z jisté části i jen na náhodný výběr. Přesto se podařilo v krátké době po založení léčebny v Luži vybudovat park, který si nezadá s žádným proslulejším arboretem, a to jak do sadových úprav a řešení prostoru, tak co do sortimentu dřevin. Snad i proto bylo Hamzovo arboretum, jak se dnes zdejšímu parku říká, přijato do Unie botanických zahrad ČR.

Václav Větvička je od roku 1998 odborným konzultantem Hamzova parku a napsal o něm knížku Procházky Hamzovým arboretem.

Ke stažení

K provozování webu a analýze návštěvnosti používáme soubory cookies.